O seriálu

20078
Dokumentární
V celém vesmíru nenajdeme nic, co by se pohybovalo rychleji než světlo. Jeho paprsek cestuje rychlostí 300 tisíc kilometrů za sekundu a díky tomu dokáže třeba během jedné vteřiny hned sedmkrát oběhnout naši planetu. Kdyby se lidstvu podařilo tuto rychlost překonat, zřejmě by si splnilo jeden velký sen. Cestování časem ale zatím zůstává pouze přáním a nikdo nedokáže s jistotou říct, jestli to tak nebude napořád.
Vydáno
29. 5. 2007
Země
Spojené státy
Produkce
Flight 33 Productions

Komentáře

Tvoje hodnocení
12345678910
Klepni na kruh. Levá polovina dává půl bodu.
Hodnocení na koddo
Zatím žádné hodnocení
Ohodnoť jako první.

Mohlo by se vám líbit

Tajemný vesmír: Sezóna 4

  1. 1. Smrtící hvězdy45m

    Tisíce světelných let od Země se chystá k explozi velmi hmotná hvězda. Nese označení WR 104 a její ničivá síla se může obrátit proti nám. Míří na naši křehkou modrou planetu tak údernou silou, že by zničila ochranou ozónovou vrstvu zemské atmosféry. Pokud by její záření zasáhlo přímo Zemi, život, jak jej známe, by mohl přestat existovat.

  2. 2. Den, kdy zmizel Měsíc45m

    Měsíc je pusté kamenné těleso bez života. Hraje však překvapivě významnou úlohu v celé historii života na Zemi. Ale jak významnou? Co by se stalo, kdyby náš Měsíc najednou zmizel? Naše planeta by se změnila k nepoznání. Vody oceánu by se vzedmuly, protože by náhle podléhaly pouze gravitačnímu vlivu Slunce. Mohla by se prudce vychýlit rotační osa Země. Polární oblasti by se pak staly tropickými džunglemi a na rovníku by zavládla ledová pustina.

  3. 3. Spadlo to z nebe45m

    Povrch Země je téměř neustále bombardován tělesy z kosmu. Přilétají ze všech stran a ohrožují samu naši existenci. Od kamenů propadávajících střechou až po objekty velikosti hory, které způsobují hromadná vymírání. A některé z těchto objektů, které mohou i zabíjet, ani nejsou mimozemského původu. Jde o kosmický odpad vyrobený lidmi. Proto musíme neustále monitorovat oblohu nad našimi hlavami, protože tam někde jsou objekty, které mohou zdecimovat celou naši civilizaci.

  4. 4. Nejsilnější exploze45m

    Na počátku byla temnota a po ní přišel třesk. Velký třesk, kterým započala existence času, rozpínajícího se prostoru a hmoty. Vznik vesmíru s sebou přinesl veškerou energii a hmotu, kterou dnes vnímáme a pozorujeme. Od slunečního světla, přes obří planety, až třeba po kupy galaxií. Mezi energií a hmotou je ve vesmíru velmi úzký vztah a při každé destrukci se vytváří něco nového. I my tady na Zemi jsme výsledkem nějaké podobné události.

  5. 5. Planety s prstencem45m

    Na počátku byla temnota a po ní přišel třesk. Velký třesk, který zahájil existenci času, rozpínajícího se prostoru a hmoty. Stále nové objevy pomáhají objasnit záhadná, palčivá i smrtící tajemství místa, kterému říkáme vesmír. Pokud si myslíte, že Saturn je jedinou planetou s prstencem, tak nemáte pravdu. Všechny čtyři obří planety ve sluneční soustavě mají systém prstenců. Dokonce i Pluto by mohlo mít prstenec. Pro kosmickou sondu by průlet prstenci mohl znamenat katastrofu. Částice letí rychlostí až patnáctkrát vyšší než střela. Aby je nalezli, musí vědci využít veškeré možnosti techniky. Něco jako vyfotit černou kočku v uhláku.

  6. 6. Deset způsobů, jak zničit Zemi45m

    Zánik planety Země. Tato myšlenka inspirovala nesčetná proroctví, předpovědi a vědecko-fantastické příběhy. Přední astrofyzikové nám prozradili, jak si představují, že by mohla zaniknout planeta Země. Je to hra, ale i způsob, jak odhalit extrémní hranice vědy, vesmíru i naší planety. Račte si vybrat: Úder z vesmíru, velký mráz, spalující žár, zastavení rotace, roztržení dvojicí černých děr, pohlcení černou dírou zevnitř planety...

  7. 7. Hvězdokupy45m

    Ve spirálních ramenech naší Galaxie se z vířícího plynu a prachu rodí nové hvězdy. Nejsou však osamocené. Vznikají jich celé hvězdokupy, které drží pohromadě působením gravitace. Hvězdokupy nám umožňují pochopit, jak hvězdy žijí a jak umírají. Skrývají totiž indicie odhalující tajemství 400 miliard hvězd v naší galaxii – Mléčné dráze. Nejznámější hvězdokupa ze všech jsou Plejády. Je známa od antiky a obsahuje na tisíc hvězd. Ze Země jich můžeme vidět jen několik. Hvězdokupu ale ve skutečnosti tvoří několik set hvězd, možná až tisíc.

  8. 8. Kosmické války45m

    Lidé jsou asi nenapravitelní, a tak lze předpokládat, že i v budoucnosti se budou střetávat ve válečných konfliktech. Jak asi budou tyto „hvězdné války“ vypadat? Bude možné použít zbraně obsahující antihmotu? A co lasery? Je možné v kosmickém prostoru střílet z obyčejné pistole? Jak obtížné je sestřelit nepřátelský satelit? A naopak, co když vesmírná loď začne ostřelovat Měsíc, či dokonce samotnou Zemi? Jaké to bude mít účinky?

  9. 9. Kapaliny v kosmu45m

    Na Zemi najdeme kapaliny takřka všude. Jsou součástí i našich těl. Ale naše planeta se od ostatních světů výrazně liší. Když se rozhlédneme po hvězdách a planetách v celém vesmíru, jsou kapaliny spíše vzácností. A když už nějaké najdeme, tak se rozlévají po opravdu bizarních světech. Na Zemi je voda základem života. Na cizích planetách by snad mohly existovat formy života, které nevyužívají vlastnosti kapalin. Ale je obtížné si představit, jak by něco takového mohlo fungovat.

  10. 10. Pulsary a kvasary45m

    Pulsary a kvasary jsou kosmické hříčky přírody. Objekty tak podivné, že jejich samotná existence je udivující. Co je nutí zářit jako milion Sluncí? Otáčet se tak rychle, že nestačíte mrknout? Nebo vyluzovat kosmické rytmy? Signály z vesmíru, zachycenými v roce 1967, byli vědci naprosto ohromeni. Jako kdyby se nás snažili kontaktovat mimozemšťané! Žádný přírodní objekt přece nemůže dělat nic takového! Nakonec odhalili, že to přece jen jsou přírodní objekty a nazvali je pulsary. Kvasar, to je zase oslnivě jasné jádro galaxie, v jejímž středu se nachází obří černá díra. Je neuvěřitelně jasný, může být až tisíckrát jasnější než všechny hvězdy v té galaxii dohromady.

  11. 11. Vědecká fikce a skutečnost45m

    Warpová rychlost, paprskové transportéry, červí díry a laserové zbraně – vědecká fantastika s nimi pracuje běžně. Jsou ale postaveny na reálném základě? Co nedávno vypadalo jako nedohledná budoucnost, se brzy může stát součástí běžného života. Cestující rychlostí blízkou rychlosti světla by mohli doletět do budoucnosti. Ve světě vědecké fantastiky, například ve filmu Star Trek režiséra Abramse z roku 2009, zahubí černá díra vytvořená uvnitř planety najednou šest miliard Vulkánců. Ve skutečném světě vyvolaly plány na vysokoenergetické srážky částic v urychlovačích tady na Zemi obavy, že pokud by rychlost při kolizi byla příliš vysoká, mohlo by dojít ke vzniku černé díry, která by zničila naši planetu. Z jiného úhlu pohledu se však každým rokem smazává rozdíl mezi světem vědecké fantastiky a skutečné vědy. Například kapitán Kerk a pan Spok by už dnes nikoho neudivili kapesními komunikátory, které vás mohou okamžitě spojit přes celou planetu. Naše současné mobily dokážou mnohem víc!

  12. 12. Energie45m

    Co to vlastně je? Odkud se vzala? A jak jí získat více? Původ veškeré hmoty a energie ve vesmíru musíme hledat ve velkém třesku při samotném vzniku vesmíru. V současnosti se domníváme, že velký třesk byl náhlým rozfouknutím velmi malého prostoru do nesmírně velkého objemu. A rozfukování poháněla podivná forma energie. Nejsme si jisti, jaký typ energie zahájil velký třesk. Ale ať už byl jakýkoli, v jednom okamžiku vznikla veškerá energie našeho vesmíru: minulá, současná i budoucí. Je to jedna z nejdůležitějších a zároveň nejpřekvapivějších vlastností energie. V černých dírách, ve hvězdách nebo v elektrárnách na Zemi není možné energii ani zničit, ani vytvořit. Může se jen přeměňovat z jedné formy do jiné.