Na zahradě klidného předměstí stojí vysoký košatý strom. Strom vrhá velký a studený stín na druhou zahradu. U každé zahrady je dům a v nich bydlí lidé. Sousedé, kteří bydlí ve stínu stromu, se ale nechtějí smířit s tím, že se nemohou pořádně slunit na vzácném letním slunci. Rádi by, aby se strom alespoň prořezal. „Na ten strom nikdo ani nesáhne“, zní ale pevné a jasné stanovisko z druhé strany plotu. Dohadování se promění v hádky, nevhodné poznámky v osobní obvinění a nadávky, na řadu přijdou propíchnuté pneumatiky, pak se jedněm sousedům ztratí kočka a druhým brzy na to pes. Proslýchá se taky, že jeden ze sousedů byl viděn s motorovou pilou. Pod jedním idylickým stromem se obyčejné sousedské neshody rozrostou v naprosto neočekávanou spirálu násilí, která se vymkne kontrole.