„Finální forma ‚Šíleného boha‘ není film samotný, ale vzpomínka na něj poté, co ho vidíte. Přináší vás do okamžiku těsně po probuzení ze sna, kdy se vracíte k útržkům vlastní rozklížené mysli předtím, než se rozplynou ve stínech. Přesně ten moment. ‚Šílený bůh‘ je způsob, jak se do něj dostat.“